Hledat štěstí vně sebe sama je jako čekat slunce v jeskyni obrácené na sever.
Tibetské přísloví
Můžeme si všimnout, že někteří lidé jsou schopni být šťastni téměř vkaždé životní situaci, a někteří i přesto, že mají na vnější úrovni téměř vše (auta, domy, společenské postavení…), na vnitřní úrovni šťastni nejsou. I na nás samotných pozorujeme, že pokud se dobře vyspíme, nebo jsme zrovna zamilovaní, celý svět je krásný a vše zářící, jindy je naopak vše mizerné a nic do sebe nezapadá.
Zatímco v západním světě jsme se vposledních staletích zaměřili na pokrok a rozvoj spíše na vnější úrovni, která přináší pouze dočasné prožitky naplněnosti, lidé na východě již dávno poznali, že prožívání trvalého štěstí a radosti je dáno vnitřním stavem mysli. Vyvinuli pozoruhodnou sestavu účinných metod a rituálů zkoumání vnitřních úrovní mysli, jež je výsledkem přirozeného vývoje tradičních kultur určitých oblastí Asie.
Východní směry tvrdí, že není třeba být otrokem svých dobrých či špatných nálad, rušivých emocí přinášejících utrpení (nenávist, touha, závist, žárlivost, pýcha…), ale že je možné svou mysl vědomě měnit klepšímu. Například buddhismus říká, že opravdové štěstí je již dávno naší skutečnou podstatou. My ho však často neprožíváme, protože se neustále věnujeme svým očekáváním a obavám, jak by měl svět kolem nás vypadat. Prožíváme nejistotu, jak dlouho vydrží vnější podmínky, a nakonec trpíme jejich ztrátou.
Pokud začneme vědomě pracovat se svojí myslí a použijeme ktomu nějaký ucelený systém meditačních technik, můžeme začít prožívat sami sebe i vnější svět mnohem radostnějším způsobem, a přiblížit se tak více vlastní podstatě. Začne pro nás být stále přirozenější se o svou radost dělit i sostatními, a mít radost ze štěstí druhých.
Tématu meditace a nabídce meditačních technik jsme věnovali první čísla novin Get In Balance. Dnes bych se svámi, milí čtenáři, ráda podělila o zajímavé výsledky mnoha psychologických výzkumných studií, jež si kladly za cíl vymezit faktory, které přispívají ke štěstí. Vněkolika desítkách různých zemí se výzkumným studiím podrobily stovky tisíc lidí. M. Ricard uvádí tři hlavní závěry plynoucí zvýsledků těchto výzkumů, které shromáždil R. Veenhoven:
1. Každý znás se narodí surčitými genetickými předpoklady ke štěstí nebo smutku. Sklony kprožívání štěstí lze připsat až z50 % právě našim genům.
2. Vnější podmínky jako výchova, majetek, společenské postavení, zájmy atd. mohou hrát svou roli, spokojenost sživotem podmiňují pouze z10 – 15 %.
3. Prožitky štěstí i smutku můžeme vprůběhu života výrazně ovlivnit svou životní filozofií, myšlením, a způsoby, jak vnímáme jednotlivé životní události.
Schopnost být šťastný, prožívat radost, spokojenost, blaho, lze i přes proměnlivé okolnosti, podmínky či předpoklady měnit, a učit se vnímat každý okamžik života jako okamžik naplnění. Meditační praxe patří knejúčinnějším postupům.
Literatura: Ricard, M.: Kniha o štěstí. Otevřená cesta ke šťastnému životu. Rybka Publishers, Praha, 2008
Autorka: Mgr. Monika Vaňková psycholožka a terapeutka
~TanuJóga~ 